V zásadě můžeme vytápění rozdělit podle fyzikálního principu na dva způsoby:
Konvenční (klasické) vytápění je tvořeno topným tělesem (například radiátorem), jehož úkolem je ohřívání okolního vzduchu.
Protože teplý vzduch je lehčí než chladný, stoupá vzhůru, aby se po ochlazení od stropu, stěn a předmětů v místnosti opět vracel k topnému tělesu. Prouděním se tak postupně ohřívá vzduch v celé místnosti a předává teplo stěnám a předmětům v místnosti.
Sálavé vytápění (infra vytápění) je tvořeno zdrojem, vyzařujícím tepelné paprsky v infračerveném oboru. Tyto paprsky, stejně jako tepelné sluneční paprsky dopadající na zem, procházejí vzduchem, aniž by ho svým průchodem zahřívaly.
Teplo je předáváno osobám, stěnám a předmětům v prostoru přímo, prakticky bez dalšího prostředníka - vzduchu. Ten je ohříván teprve následně ode zdí a okolních předmětů.
V praxi se oba způsoby vytápění často doplňují.
Infračervené záření je elektromagnetické vlnění o vlnové délce větší, než je vlnová délka viditelného světla, a kratší než vlnová délka mikrovln. Šíří se rychlostí světla - necelých 300 000 km/sec.
Při povrchové teplotě cca 90% vyzařují topné panely elektromagnetické vlny o vlnové délce, která příznivě působí na lidský organismus.
Výkon vyzařování je přímo úměrný čtvrté mocnině absolutní teploty zdroje. Podobně jako u jiných druhů záření, intenzita tohoto vlnění klesá s druhou mocninou vzdálenosti od zdroje.
Neohřívá vzduch, takže pro stejnou teplotní pohodu je zapotřebí nižší teplota vzduchu než při konvenčním vytápění. Rozdíl teploty vzduchu pod stropem a nad podlahou je jen několik °C. Teplotu v místnosti lze při stejné teplotní pohodě pro člověka snížit až o několik °C.
Při konvenčním topení se teplý vzduch hromadí pod stropem, neboť je lehčí než studený. Ten se drží naopak dole u podlahy. Teplota vzduchu pod stropem proti teplotě vzduchu u podlahy může být dle okolností vyšší o 10 až 15°C. Přitom ho nevyužijeme, a navíc dochází k jeho úniku a tudíž k teplotním ztrátám.
Tím, že se infačervené sálavé topení nesoustředí na ohřívání vzduchu, nýbrž předmětů a osob, nedochází k jeho cirkulaci a tím roznášení prachu v místnosti.
Vzduch není intenzivně zahříván jako při konvenčním vytápění, a proto se nesnižuje jeho relativní vlhkost. Prostředí s přirozenou vlhkostí vzduchu je pro dýchání příjemnější.
Sálavé teplo zahřívá zeď, na kterou dopadají jeho paprsky. Jakmile má zeď vyšší teplotu než okolní vzduch, nesráží se na ni vzdušná vlhkost. Tím se nejen zabraňuje rosení, ale naopak se napomáhá vysoušení zdiva. To následně zabraňuje případné tvorbě plísní.
Žádné sekání a vrtání zdí pro potrubí jako u klasických radiátorů. Infračervený topný panel je třeba připevnit čtyřmi hmoždinkami ke zdi a zapojit do standardní elektrické zásuvky 230 V.
Sálavý panel je vyroben jako obraz. Nejen že v interieru neruší, ale naopak, působí jako estetický doplněk vašeho bytu, který si můžete vybrat z naší široké nabídky. Vytvoří vám příjemné prostředí vašeho domova dle vašich individuálních představ. Je umístěn na zdi, takže nezabírá místo jako klasický radiátor.
Celý infračervený panel má poměrně malou teplotní setrvačnost. Proto dosáhne plného výkonu již po 10-ti až 20-ti minutách po zapnutí.
Je snadné nastavit teplotní podmínky individuelně dle požadavku v jednotlivých místnostech.
Sálavý článek je ohmická zátěž, vyrobená na bázi uhlíku. Na pracovní teplotu je zahříván elektrickým proudem z rozvodu 230 V. Je tedy v porovnání s většinou jiných elektrických a elektronických zařízení minimálním zdrojem elektrosmogu.
Infrapanel nemá žádné elektromechanické pohyblivé části, ani nedochází k proudění medií. Je tedy naprosto nehlučný.
V případě potřeby navýšit topný výkon v místnosti lze bez problému dodatečně nainstalovat další panel.
Sálavé teplo nejen že ohřívá pokožku, ale stejně jako sluneční paprsky proniká hlouběji do tkáně. Blahodárné účinky infračerveného záření na lidský organismus jsou prokázány a léčba infrazářením je běžně používána v lékařství.
Sálavé teplo je vnímáno jako příjemnější teplo, než teplo z konvenčního zdroje. Každý jistě zná příjemný pocit sálavého tepla například z krbu v porovnání s teplem dodaným topidlem, zahřívajícím pouze okolní vzduch.
U klasických zdrojů infračerveného sálání jako krbu, kamen a podobně dochází ke spalování kyslíku a nucené výměny vzduchu, která vede k teplotním ztrátám. U sálavého panelu ke spalování kyslíku nedochází, větrání lze tedy omezit na hygienické minimum.
VZHLEDEM K ENORMNÍMU NÁRUSTU PŘIJATÝCH OBJEDNÁVEK NEJSME SCHOPNI U OBJEDNÁVEK PŘIJATÝCH PO 30.11.2024 ZARUČIT KEJICH EXPEDICI DO VÁNOC.
DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ
TEAM SUNNYHOUSE